ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ (ČSNS)



Předseda:
Jaroslav Rovný

1. místopředseda: Viktor Trkal

Místopředsedové: Ing. Karel Janko, Ing. Jaroslav Skopal, Jiří Petrtýl, Přemysl Votava

Adresa: Bubenská 55/106, PRAHA 7

 

ČSNS byla znovu úředně obnovena 25. 3. 1992 a navazuje na tradice prvorepublikových národních socialistů, jejímž členem byl i prezident Edvard Beneš. Novodobou historii strany provází od počátku smůla. Před rokem 1989 strana působila jako Československá strana socialistická v rámci Národní fronty.

Činnost byla obnovena hlavně kvůli rozsáhlým restitucím majetku, poněvadž původní ČSNS byla bohatou stranou. Po úspěchu strany pod novým názvem Liberální strana národně sociální (LSNS) v rámci koalice Liberálně sociální unie (LSU) v parlamentních volbách 1992 posiluje její členskou základnu také elita z neúspěšného Občanského hnutí, které se o necelé procento nedostalo do parlamentu a později se přejmenovala na Svobodné demokraty (SD). Politická strana Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální vznikla 3. prosince 1995 sloučením Svobodných demokratů (SD) a Liberální strany národně sociální (LSNS). Předchůdce LSNS, k jehož odkazu se tato strana hlásila, Česká strana národně sociální, stál u vzniku samostatného státu v roce 1918. Naopak strana Svobodní demokraté vznikla přetvořením Občanského hnutí (OH) v liberálně - demokratickou stranu západoevropského typu po neúspěšných volbách - SD navazovali na liberální tradice Občanského fóra.
V čele SD-LSNS stáli předsedové obou sloučených stran, Jiří Dienstbier a Vavřinec Bodenlos. Jedním z místopředsedů byl také známý právník Tomáš Sokol. . Strana tehdy měla okolo 10 000 členů.

Nejvyšším orgánem strany je Celostátní sjezd. V období mezi sjezdy je nejvyšším orgánem Ústřední rada. Předsednictvo Ústřední rady působí v době mezi jejími zasedáními jako nejvyšší výkonný orgán strany.

Ve volbách v roce 1992 Svobodní demokraté, tehdy ještě jako Občanské hnutí neuspěli a skončili těsně pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do ČNR. Liberální strana národně sociální byla členem unie politických stran, která se pod názvem LSU stala parlamentní stranou. Po rozpadu LSU strana udržela dva poslance bez poslaneckého klubu až do konce volebního období 1992 -96.

Program kladl důraz na podporu a rozvoj českých zájmů. Byl tvořen třemi prioritními volebními okruhy: strategií trvale udržitelného rozvoje, tak jak byla přijata na Konferenci OSN o životním prostředí v roce 1992, větší podporou živnostenského stavu a podporou investic do zdraví, vzdělání, životního prostředí a vědeckého pokroku.

Po neúspěšných parlamentních volbách 1996 a 1998 odešlo vedení v čele s Jiřím Dienstbierem a nastoupilo nové vedení v čele s bývalým ředitelem ekonomické kontrarozvědky Janem Šulou. Strana se snažila zaujmout voliče ODS a bývalých Republikánů. ČSNS se dokonce podařilo získat poslankyni Unie svobody, Marii Machatou.

Jenže drahá volební kampaň zdaleka nevyvážila vložené prostředky a strana se po parlamentních volbách 2002 ocitla s minimem finančních prostředků a dluží astronomické částky.

Před volbami do Evropského parlamentu 2004 strana opět vystoupila z mediálního ticha a obnovila webovou prezentace. ČSNS kandiduje s Národní stranou v Národní koalici.

CHARTA ČESKÝCH NÁRODNÍCH ZÁJMŮ ČSNS


PREAMBULE
Každý občan, rodina, obec, město, každý region mají své vlastní, obecní , městské i regionální zájmy. Je proto zcela logické, že i stát musí mít své zájmy. Státy tyto zájmy a jejich sféry veřejně publikují. Je tedy naprosto nezbytné, aby byly zveřejněny i české národní zájmy, což činíme touto chartou. Charta je otevřeným dokumentem, jehož potřebu vyvolávají obavy o osud křehké demokracie v našem státě, kde je politika nahrazována účelovým politikařením, obavy o budoucnost českého občana, klamaného zprava i zleva, leckdy i v cizím zájmu.
HLAVA I.
Ve sjednocující se Evropě národních států má český stát jako reprezentant českého národa své nezadatelné poslání. Musí si v ní však zajistit a udržet své suverénní postavení trvalým prosazováním životních zájmů a potřeb svých občanů. Existenční podmínkou je záruka územní nedotknutelnosti a vnější i vnitřní bezpečnosti, ekonomické a politické suverenity. Mezinárodní smlouvy a český právní řád musí trvale zaručit, že Češi se nestanou cizinci ve vlastní zemi, kde ekonomickou moc postupně přebírá zahraniční kapitál, kam velmi snadno pronikají nadnárodní zločinecké skupiny, a kde jsou hlavními mocenskými pilíři korupce a protekce, praktikované zejména staronovou byrokracií. Náprava chyb legislativy je tedy úkolem nejvyšší důležitosti. Dekrety prezidenta dr E. Beneše jsou trvalou a neměnitelnou součástí českého právního řádu.
HLAVA II.
Prvořadým národním zájmem je posílení české makro i mikro-ekonomiky. Chaoticky a mylně prováděná hospodářská transformace vede převážně k drancování neobnovitelných zdrojů, k postupnému útlumu domácí průmyslové a zemědělské výroby, k podvodům a pletichám, vyčerpávajícím domácí finanční kapacitu – to vše bezpochyby v zájmu zahraničních investorů a podnikatelů. Domácí menší výrobci, podnikatelé a živnostníci jsou soustavně znevýhodňovány a likvidováni. Je proto nutno zavést daňový systém na základě odvodů daní tam, kde je zdroj jejich vytváření. Z prostředků získávaných privatizací provádět důslednou a cílevědomou restrukturalizaci a modernizaci, směřující ke konkurenceschopnosti českých výrobků. Je nutno chránit vnitřní trh před importem za dumpingové ceny a to až do doby, kdy se státní dotace do jednotlivých odvětví a zboží vyrovnají dotacím v zahraničí. Tím vyrovnávat i rozdíl mezi vývozem a dovozem. Stále slábnoucí dynamika výroby, nefunkčnost státní správy, neschopné nést zodpovědnost za své činy i absolutní nekoncepčnost řízení základního výzkumu, energetiky, dopravy, zahraničního obchodu a správy veřejných statků i nakládání se zdroji, nás od Evropy vzdalují.
HLAVA III.
Projevem identity národa je a zůstane svébytnost a úroveň jeho vzdělání, vědy a umění, kultury, ale i sportu a ostatní nekomerční lidské činnosti. Soustavná vládnoucí garnitura těmito reprezentačními znaky češství pohrdá, nevytváří žádoucí podmínky pro jejich rozvoj. V důsledku toho pak podporuje příliv levného zahraničního módního braku. Systematicky narušuje vzdělávací instituce a ničí vědecký potenciál. Musíme proto prosazovat radikální zkvalitnění základního odborného i vysokého školství, vytvoření podmínek pro práci vědeckých institucí a výhod nekomerčního umění a neprofesionální tělovýchovy. Stát musí být zárukou moderního vzdělávání a kontinuity českého přínosu světové vědě a umění. Evropa nebude zvědavá na spolupráci s národem nevzdělanců, jejž tak důsledně vychovávají dnešní poměry ve školství a kultuře. Pokud si každý z nás uvědomí své morální povinnosti obávat.
HLAVA IV.
Je nezbytné vrátit se ke kořenům národního dědictví, které se zakládalo na skutečně mravních principech, na úctě ke vzdělání a k práci. Trvalé úsilí o návrat mravních hodnot, na něž může být český národ v historii právem hrdý, je podmíněno vytvořením dobře fungujícího sociálního systému, umožňujícího důstojný život všem slušným lidem. Je nutno ukončit etapu ochrany podvodů, páchaných ve jménu liberalizace. Je nutno radikálně omezit moc zkorumpované byrokracie zásadou, že v občanské společnosti má dominantní postavení občan. Je nutno posílit pravomoce obcí a vyšších územně správních celků, které je nutno neodkladně zřídit, zamezit nestoudnému plýtvání fiskálními prostředky na úkor zabezpečení sociálních jistot. V občanské společnosti má rozhodující postavení občan! Stát musí být garantem péče o budoucí pokolení, o děti a mládež, o své staré občany. Stát musí být zárukou odpovídající zdravotní péče. Skutečnou podporou sportu a tělovýchovy musí zajistit kompenzaci negativních civilizačních vlivů. Nesplníme-li tyto podmínky nebudeme sjednocenou Evropou přijímány jako rovnocenný partner, nebudeme schopni obstát v soutěži s ostatními národy. Nezeptáme-li se však důrazně, kdo současný stav zavinil, budeme chápáni jako národ, který nechce poznat pravdu a nastoupit cestu k nápravě.
HLAVA V.
Úsilí o zajištění té nejlepší budoucnosti českého národa formou svobodné soutěže s ostatními Evropany vyžaduje naší otevřenost vůči světu. Vztahy s Evropskou unií, jejichž členem se má Česká republika stát, musejí být založeny na základech našich národních zájmů. Jsme připraveni přijímat a zavádět dobré, ověřené modely ze zahraničí, pak ovšem musíme důsledně trvat na jejich dodržování všemi. Odmítáme současnou krátkozrakou či dokonce slepou politiku s perspektivou ze dne na den. Náprava škod, napáchaných vládami jedné strany před rokem 1990 i po něm, si vyžádá přípravu systémových fundovaných výhledů na řadu let v oblasti ekonomiky, ochrany životního prostředí, sociálních a zdravotních a vzdělávacích programů, v neposlední řadě pak uskutečněním takových opatření, která zajistí všestrannou svobodu občana, jeho reálnou rovnost před zákonem, skutečnou humanitní demokracii, trvale udržitelný život a korektní vztahy mezi lidmi.
ZÁVĚR
Charta českých národních zájmů je v současnosti velice důležitým dokumentem, neboť obnovené pokusy zasahovat do kontinuity českého právního stavu od některých členských států Evropské unie jsou pro český národ naprosto nepřijatelné. Tyto pokusy však dávají jasný alarmující signál o nerovnoprávnosti členských států v Evropské unii. Zřetelně se jedná o diplomatický tlak zejména od Německa a Rakouska, kde cílem není jenom proklamovaná snaha o nápravu křivd po druhé světové válce, ale především o ekonomickou a hospodářskou nadvládu v našem státě. Pokud bychom připustili třeba jenom myšlenku, že coby malý národ potřebujeme v současnosti pomoci ke zlepšení společenského postavení našeho státu v Evropě, pak je to počátek konce nejen suverenity našeho státu, ale i českého národa.
Předložený program vychází z aktuálního ekonomického, hospodářského, sociálního, politického a kulturního stavu naší společnosti, který je umocněn skutečností, že v historicky prvním referendu o vstupu do Evropské unie občané rozhodli, aby se Česká republika stala řádným členem.
ČSNS je přesvědčena, že náš stát v současné době za stávající vládní a parlamentní garnitury není v plném rozsahu schopen čelit konkurenci přicházející zejména z velkých členských států a USA, neboť současný stav práva, morálky, hospodářství a sociálního postavení nemůže takovému silnému tlaku kvalitně a bezpečně čelit. Také podmínky, které nás čekají v Evropské unii nejsou žádnou garancí na zlepšení životní a společenské úrovně našich občanů.
Nedojde-li v nejbližší době k razantní nápravě můžeme se navrátit do stavu německého případně rakouského područí a být pouze zemí pro skladovací prostory nadnárodních monopolů a občané pouze nájemní pracovní silou ve svém vlastním státě.
ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ ve své historii byla vždy garantem životních jistot a respektovala společenské postavení každého občana.
ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ dala našemu státu druhého prezidenta Dr. E. Beneše, který se zasadil o kontinuitu české státnosti po druhé světové válce.
ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ ve své historii zastupovala občany nejen v Parlamentu, ale zejména na komunální úrovni (viz Dr Klofáč, Dr Zenkl apod.). Také v současné době je stranou starostů a obecních zastupitelů v celé České republice. Důvěra občana je základním krédem pro naší stranu.
ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ nikdy své voliče nezklamala a v obhajobě občanských práv a národní suverenity byly čelní představitelé naší strany připraveni i položit svůj život (viz. Dr Milada Horáková).
ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ je připravena zahájit realizaci výše uvedeného programu a zajistit kvalitní život všech občanů naší vlasti.
ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ je opět připravena hájit oprávněné zájmy občanů českého státu zejména před opětovnou snahou omezit suverenitu našeho státu a tím se stát občany Evropy avšak druhého řádu.
ČSNS je stranou slušných lidí – zkuste to s námi !
Heslo dneška:
„ Úcta k minulosti, cesta k budoucnosti “

Předsednictvo Ústřední rady
České strany národně sociální